Modrozelená infrastruktura
Technologie hospodaření s dešťovou vodou podporující schopnost resilience města, tedy vyrovnávání se s klimatickými extrémy. Jde o síť prvků sloužících k zachycení srážek, které v kombinaci s vhodným typem vegetace zvyšují biodiverzitu, kvalitu půdy a stav podzemní vody.
Hannover Kronsberg
zdroj: Herbert Dreiseitl
Environmentální přínosy
- Zlepšení lokálních klimatických podmínek a redukce tepelného ostrova města.
- Snížení prašnosti a zachycení škodlivin z ovzduší.
- Zachycení dešťových srážek.
- Zmírnění dopadů extrémů dešťových srážek (povodně…).
- Podpora biodiverzity v zástavbě.
Ekonomické přínosy
- Zvyšování hodnoty nemovitostí díky vyšší estetické a funkční kvalitě okolí.
- Vyšší atraktivita pro obchodní parter.
- Snížení zatížení technické infrastruktury při přívalových deštích.
- Snížení nákladů pro chlazení budov.
Sociální přínosy
- Zvyšuje estetiku ulic a okolí domů.
- Pozitivní účinky na zdraví a psychickou pohodu lidí.
- Pro obyvatele možnost odpočinku v zeleni.
- Absorpce hluku.
Konkrétní finanční a environmentální parametry tohoto řešení najdete v databázi Premium.
Chci přístup do databáze Premium
Proč toto řešení použít
Urbanizované prostředí výrazně mění odtokové poměry v území. Vyšší podíl nepropustných ploch (komunikace, domy) snižuje možnost zasakování vody do povrchu a zvyšuje nároky na technickou infrastrukturu (kanalizace). V typickém urbanizovaném prostředí se pouze minimum srážek vsákne do podloží, zatímco většina je odvedena do kanalizace.
Tento stávající systém tedy odvádí cennou dešťovou vodu z povrchu pryč, čímž se zvyšují nároky na kapacitu kanalizační infrastruktury a v případě extrémních klimatických vlivů, jako jsou například čím dál častější bleskové povodně, pak dochází k efektu zaplavení ulic.
Cílem technologií modrozelené infrastruktury je tento stav změnit a pomocí přírodě blízkých opatření zadržet vodu přímo v místě dopadu srážek. Nejdříve je potřeba vodu na povrchu zpomalit, aby při nadměrných srážkách nepůsobila škody. Dále je nutné vodu rozprostřít do vhodných typů ploch, kde je umožněn její pozvolný zásak, případně odtok do vodní plochy. Zachycená voda může být také uchována pomocí retence a následně využita pro závlahu stromů a další vegetace.
Příklady realizací a projektů
Park Pod Plachtami
Brno, Česko
zdroj: Petr Förchtgott
Vodní nádrž jako pilotní projekt pro využívání srážek v Brně. Napájena je vodou jímanou ze střech věžových panelových domů. Voda je přiváděna podzemním potrubím přecházejícím v posledním úseku v otevřené koryto.
Modrozelený park Okružní
Prostějov, Česko
zdroj: ZAHRADA Olomouc s.r.o.
Jádrem parku je jezírko a navazující poldr jako součást systému odvodu a jímání dešťové vody z obytné zástavby. Střídání různých propustných povrchů v křivkách mají hlavní roli v designu parku.
Veřejný park Čelakovského sady
Praha, Česko
zdroj: René Ondroušková
Unikátní projekt revitalizace parku pracuje s více jak 10 různými technologiemi MZI, jako jsou: prokořenitelné prostory z buněk i strukturovaných substrátů, radiální mulčování, kořenové cesty, retenční lože, třívrstvé zátěžové trávníky, podrosty s transparentními keři, zvýšené obruby i reliéfní podrosty. To je jen část z výčtu nutných opatření pro udržení a rozvoj rostoucích stromů a keřů s kvetoucími podrosty v centrech měst.
Zajímají vás konkrétní finanční a environmentální parametry tohoto řešení?
V databázi Premium najdete mnohem více.
- Informace o investičních i provozních nákladech, o návratnosti.
- Porovnání řešení a jejich konkrétní environmentální přínosy.
- Praktické návody pro implementaci.
- Adresář dodavatelů a konzultantů.
Chci přístup ke všem informacím v databázi
Aktualizováno: únor 2024