Dřevostavby

Dřevostavby jsou stavby, které jako hlavní materiál pro svou nosnou konstrukci využívají dřevo. Díky tomu, že je dřevo přírodní a obnovitelný materiál, který je navíc často i lokální, má ve srovnání se zděnými či betonovými konstrukcemi významně nižší uhlíkovou stopu. Jelikož dřevo ke svému růstu CO₂ spotřebovává a kyslík naopak produkuje, tato uhlíková stopa může být za využití dalších šetrných technologií a přístupů dokonce až záporná.

Využití: rodinné domy | bytové domy | administrativní budovy | hotely | obchodní centra | průmyslové haly

Dřevěná výrobní hala
zdroj: DEKWOOD s.r.o.

Environmentální přínosy

• Úspora zabudovaných emisí CO₂ oproti běžně používaným materiálům.
• Využívání obnovitelných materiálů.
• Jednoduše recyklovatelný materiál.
• Může se jednat o lokální zdroj (např. kůrovcové dřevo).

Ekonomické přínosy

• Po dosloužení lze snadno zlikvidovat či zrecyklovat.
• Dřevostavby jsou často stavěny jako montované konstrukce a suché procesy výstavby, které tak šetří čas při výstavbě.
• Oproti zděným stavbám mohou mít dřevostavby menší tloušťku zdí, důsledkem čehož může být větší podlahová plocha.

Sociální přínosy

• Využívání přírodních materiálů.
• Estetický vzhled dřeva.
• Lokální tradice.

Konkrétní finanční a environmentální parametry tohoto řešení najdete v databázi Premium.

Chci přístup do databáze Premium

Proč toto řešení použít

Oproti běžně používaným materiálům, jako je beton, ocel či pálená cihla, má dřevo významně nižší zabudované emise CO₂.

Dřevostavby většinou bývají částečně prefabrikované a na stavbě jsou následně až na sucho montovány. To má za následek zvýšení rychlosti výstavby a absenci technologických přestávek na vysychání stavby. 

V minulých letech byl po kůrovcové kalamitě v České republice dřeva nadbytek (v r. 2019 se u nás vytěžilo až 32 mil. kubíků dřeva oproti 14–16 mil. kubíkům v předchozích letech, v r. 2020 to bylo rekordních 35,8 mil. m³ vytěženého dřeva), avšak chybí kapacity na zpracování, a tak je ve velké míře vyváženo za hranice. 

Ideálním řešením by tedy samozřejmě bylo využít české dřevo doma, tím by byly sníženy emise spojené s dopravou materiálu ke zpracování a následně na stavbu. I po napadení kůrovcem je možné méně napadené kmeny využít jako stavební dřevo a to tak, že je kmenům co nejdříve odstraněna kůra a zbytky větví, a tím je kmen zbaven i samotného kůrovce.

Příklady realizací a projektů

Bytový dům Treet

Bergen, Norsko

zdroj: David Vallderby/BOB

Čtrnáctipodlažní dřevostavba bytového domu, kde hlavní nosnou konstrukci tvoří nosníky z křížem lepeného dřeva CLT. Pravoúhlé rámy jsou vyztuženy diagonálami.

další informace

Rodinný dům Chimney

Brno, Česko

zdroj: VIZE ATELIÉR, S.R.O.

Energeticky plusový, soběstačný dům jehož hlavní konstrukce je tvořena CLT panely s dřevovláknitou izolací. V soukromém domě jsou dva byty, garáž a sklep, obytná plocha činí 174 m². Ohřev vody a spotřebiče jsou zásobovány energií z fotovoltaických panelů umístšných na střeše, vytápění zajišťuje peletový kotel.

další informace

Rodinný dům

Frýdek-Místek, Česko

zdroj: Ing. arch. Michael Kocych | Michael Kocych Architects

Pasivní dřevostavba, která získala i certifikaci SBToolCZ.

další informace

Administrativní budova HoHo

Vídeň, Rakousko

zdroj: RLP Architekten, cetus Baudevelopment GmbH, RWTplus

Dřevěná nosná konstrukce navázaná na betonové jádro.

další informace

Zajímají vás konkrétní finanční a environmentální parametry tohoto řešení?

V databázi Premium najdete mnohem více.

• Informace o investičních i provozních nákladech, o návratnosti.
• Porovnání řešení a jejich konkrétní environmentální přínosy.
• Praktické návody pro implementaci.
• Adresář dodavatelů a konzultantů.

Chci přístup ke všem informacím v databázi

---

Aktualizováno: únor 2024